Brad Pitt poletí na Neptun. Sci-fi Ad Astra má být jako Srdce temnoty ve vesmíru

Astronaut Roy McBride (Brad Pitt) se vydává na dlouhou pouť vstříc modrému přízraku jménem Neptun. Jeho otec (Tommy Lee Jones) se na ledovou planetu vypravil přesně před 20 lety, aby prozkoumal známky mimozemského života. Kontakt se přerušil, celá expedice zmizela beze stop. Je na synovi, aby zjistil, proč se otcův sen proměnil v noční můru.

„Příběh otce a syna je obzvlášť pro západní kulturu jedno ze zásadních témat. Mým záměrem bylo najít novou cestu, jak ho vyprávět,“ říká režisér James Gray, čtyřikrát nominovaný na Zlatou palmu v Cannes, který si scénář k vysněné a velmi dlouho plánované sci-fi Ad Astra napsal společně s kolegou Ethanem Grossem. Výsledek by podle něj na plátně měl působit jako gigantický bordelický mix románu Srdce temnoty Josepha Conrada, jeho filmové adaptace Apocalypse Now i Kubrickovy 2001: A Space Odyssey.  

Vesmír v jeho podání má být drsným nepřátelským prostředím, čemuž bude odpovídat i průběh cesty hlavního hrdiny. „Jde mi o co nejrealističtější pojetí cestování vesmírem, jehož lze ve filmu dosáhnout. V tomto ohledu to skutečně bude jako Srdce temnoty, tentokrát ovšem o cestě na úplný okraj naší sluneční soustavy,“ uzavírá Gray zatímco za kamerou stojí brilantní Hoyte van Hoytema, jenž se na syrovém dobývání kosmu podílel už při Nolanově Interstellaru. Cestu s cílem najít otce a možná i sebe sama pak zhudebňuje Max Richter, mj. autor famózní skladby On the Nature of Daylight, která otevírá i uzavírá nadpozemský Arrival režiséra Denise Villeneuvea. 

Samotný příběh a další energie okolo Ad Astra zní mimořádně lákavě i díky Grayově předešlému počinu. The Lost City of Z (2016) zůstává nedoceněným diamantem, reálným příběhem britského geografického průzkumníka Percyho Fawcetta, v němž počátkem 20. století narůstá obsese nalezením mýtického města Z v hlubokém nitru amazonského pralesa.

Grayovi se vtahující historické dobrodružství podařilo obohatit o existenciální rovinu, kdy Z neznamená jenom hledání ztracené civilizace, ale také nadějný opěrný bod uprostřed (duševní i zeměpisné) prázdnoty, únik z upjaté „civilizované“ společnosti i místo klidu a souznění, kde se smrt chápe pouze jako další level života. Film s velkou duší a nádherným závěrem, při němž se Percy v roce 1925 vydává do Amazonie naposledy, tentokrát ve společnosti svého vlastního syna. Jedny z posledních slov týkajících se jejich vztahu jsou vyřčena v pomalé hypnotické sekvenci: „Always teach him to dream. For as the Buddha teaches, to seek the unknown, to look for what is beautiful, is its own reward. And I beg you to remember those words so easy to forget, written by our beloved Browning — allow me one last time to repeat them: “a man’s reach should exceed his grasp, or what’s a heaven for?”

Celý scénář k The Lost City of Z berte jako důkaz místo slibů. Čte se skvěle. 
 

Finální datum premiéry Ad Astra zatím nebylo stanoveno.